Světový úspěch a sláva s sebou často přinášejí krutou daň, kterou umělci platí v soukromém životě. Své o tom vědí i legendární členové švédského hudebního zázraku jménem ABBA, Agnetha Fältskog a Björn Ulvaeus. Tito dva talentovaní umělci, kteří v sedmdesátých letech minulého století tvořili nejen ikonické hudební duo, ale také manželský pár, se rozhodli otevřeně vrátit k jednomu z nejbolestivějších momentů svého života. Tento moment nastal bezprostředně po jejich historickém a naprosto přelomovém vítězství v mezinárodní písňové soutěži Eurovize s nesmrtelným hitem Waterloo. Zatímco celý svět ležel u jejich nohou a tleskal jejich nevídanému úspěchu, doma na ně čekalo chladné a hluboké procitnutí, které jim navždy zlomilo srdce.
Když se tito dva slavní rodiče po dlouhých týdnech náročných příprav, zkoušek a samotného finálového přenosu v anglickém Brightonu konečně vrátili domů do Švédska, spěchali za svou milovanou malou dcerkou Lindou. Tehdy měla holčička pouhých čtrnáct měsíců a kvůli obrovskému pracovnímu vytížení svých rodičů musela zůstat v péči babičky. Agnetha a Björn se nemohli dočkat, až své malé dítě znovu obejmou a prožijí s ním chvíle čistého rodinného štěstí. Jenže realita v rodinném domě byla naprosto mrazivá. Malá Linda se na své slavné rodiče podívala zcela cizím, prázdným pohledem. Vůbec je nepoznala, začala se jich bát a odmítala k nim jít. Pro Agnethu, která byla na svou dceru silně citově fixovaná, to byl naprostý šok a moment hlubokého zoufalství, na který nedokázala zapomenout ani po mnoha desítkách let.
Tato traumatická zkušenost zanechala v duši mladé zpěvačky hlubokou jizvu a zásadním způsobem ovlivnila její pohled na celou zářivou kariéru skupiny ABBA. Zatímco mašinérie kolem kapely se rozjížděla na plné obrátky a manažeři plánovali další obří světová turné, Agnetha vnitřně trpěla. Pokaždé, když musela nastoupit do letadla a odletět na druhý konec planety, prožívala obrovskou úzkost a paralyzující strach z toho, že opět opouští své malé děti. Později k dceři Lindě přibyl ještě syn Christian, což situaci s neustálým cestováním ještě více zkomplikovalo. Zpěvačka se tak po celou dobu největší slávy zmítala mezi láskou k hudbě a neutišitelným mateřským křivdením, protože toužila být obyčejnou matkou doma v kuchyni, nikoli globální sexbombou na pódiích před desetitisíci skandujícími diváky.
I po mnoha letech, kdy už emoce kolem rozpadu skupiny i samotného manželství dávno vyprchaly, zůstává tato vzpomínka na odcizení vlastního dítěte mementem toho, jak vysokou cenu museli za svůj celosvětový úspěch zaplatit. Björn a Agnetha sice dosáhli všeho, o čem kdy muzikanti mohou snít, ale tento konkrétní okamžik po návratu z Eurovize jim navždy připomínal, že sláva je pomíjivá, ale ztracený čas s vlastními dětmi už jim nikdy žádný potlesk ani miliony na účtech nevrátí.